Warhammer Online

Pokud byste hledali stolní hru, která se dočkala mnoha knižních i počítačových zpracování, těžko byste přitom asi nenatrefili na Warhammer. Ten letos slaví již 25 let své existence a bylo tak jen otázkou času, kdy vznikne i jeho masivně multiplayerová verze. O vývoj se postaralo studio Mythic, které má na triku mnohými vychvalovaný, avšak zároveň nedoceněný Dark Age of Camelot, takže pro inspiraci rozhodně nemuseli chodit daleko. Letos na jaře jsme vám o Age of Reckoning přinesli rozsáhlé preview a EA se tehdy rozhodli, že hru ještě o půl roku odloží a to především proto, že současní hráči MMORPG očekávají perfektní kvalitu hned od prvního dne. Nyní můžeme konstatovat, že se jim to vyplatilo.

 Vytváříme postavu 
Hned po nainstalování 9,5 GB klienta jsem byl příjemně překvapen možnostmi, jež hra nabízí. Už úvodní nabídka je pestrá a každá z 20 kariér (povolání) je pevně spjata s jednou šesti specifických ras. Přiznám se, že jsem na chvíli ani sám nevěděl, koho zkusit dřív. Všechno jsou to sice obdoby čtyř základních MMO rolí (DPS, tank..), ale každá má nějaké to specifikum, kterým se od ostatních liší. Magus se například pohybuje výhradně na létajících discích a inženýr dokáže vyrábět mobilní dřevěné střílny. V jádru má ale většina povolání na straně Řádu svůj obdobný protějšek i v řadách Destrukce (např. Black Orc vs. Swordmaster).

Svému avatatovi můžete měnit obličej, vlasy, vousy, tetování, barvu očí a kůže. Výška a šířka ale bohužel upravit nejde a celkový výběr mi tak přišel dost chudý. Později jsem se však dozvěděl, že je tomu tak záměrně, aby šla jednotlivá povolání od sebe rozeznat už na první pohled. Naštěstí, co hra ztrácí na vzhledu charakterů, dohání jejich rozdílností na poli hratelnosti. Maximální dosažitelná úroveň je 40, zatímco pvp renown se zastaví až na levelu 80. Z toho plyne, že vypiplat si svoji postavu bude trvat velmi dlouho. Tři možné specializace zvolené kariéry celkovou variabilitu ještě prohlubují a společně s dalšími herními prvky to přispívá k jedinečnosti každé postavy.
 

   

 Brány se otevírají 
V závislosti na vaší rase se po dokončení všech úprav ocitnete v jedné z šesti startovních zón a svou volbou ovlivníte i příběhovou „kampaň“ sestávající se ze zhruba 22 kapitol, jež budete postupně rozplétat. Pro znovuhratelnost je to tedy velké plus. Na tomto místě se sluší podotknout, že zóny Chaosu a Říše jsou v současnosti živé asi nejvíc, zatímco ostatní prázdné nejsou, ale je tam o hodně míň lidí.

Všechny začátky jsou jistě těžké, ale tady tohle přísloví platí dvojnásob. Než se totiž v záplavě možností, jimiž vás hra v prvních chvílích zavalí, zorientujete, uběhne minimálně několik hodin. Pak se už ale budete ve všemožných nabídkách orientovat jako ryby ve vodě. Částečně vám v tom pomůže i obsáhlá nápověda a přeskakovat byste neměli ani užitečný tutoriál.

 Na pomezí mezi fantasy a steampunkem
Warhammer má bohatou historii, které dominuje neustálý konflikt mezi dobrem a zlem – trpaslíci bojují s orky, vznešení elfové s temnými elfy a Říše s Chaosem. Od tradičního fantasy se ale v některých detailech liší a vynález střelného prachu a parní lokomotivy jej nenechal bez poskvrny. Své místo tu však má i magie a ve výsledku z toho vychází celkem zajímavý mix. Stolní a knižní předlohu se podařilo převést celkem věrně a fanoušci jistě zpozorní při zaslechnutí jmen jako Karl Franz, Malekith, Slaanesh či Sigmar. Podstatné je však to, že si hru užijí i ti, kteří o Warhammer zatím ani nezavadili.

 

 

  

Herní svět je jednoduše obrovský. Zní to až neuvěřitelně, ale Mythic vytvořil celkem 35 rozsáhlých zón (plus dvě úchvatná hlavní města), v nichž prostředí osciluje od zelených luk, polí a lesů až po sněhem zaváté hory, prastaré ruiny a zdevastované pustiny. Procestovat každý kout takto rozsáhlé krajiny zabere nepochybně spoustu času. Kolem vás se ale neustále něco děje, žádná oblast není statická a na mnoha místech zuří boj. NPC plynule reagují, mluví, chodí a útočí na sebe, zatímco kanóny a katapulty střílí na plné obrátky. Člověk ani nemá problém představit si, že je součástí téhle válečné mašinérie také.

 Kniha znalostí
Abyste se při hraní úplně neztratili, dostanete do začátku knihu, kam se přehledně zapisují všechny důležité věci. Přečíst si tu můžete třeba o historii jednotlivých ras a časem toho přibude tolik, že jen listováním můžete strávit klidně i celé hodiny. Většina potřebných informací je tu přímo na dosah, bez nutnosti hledat na internetu. Hodně textů je psaných výpravným stylem a hojně se využívá i přímé řeči, což navozuje dojem skutečné knížky. Najdete tu mj. bestiář, seznam questů, souhrn děje a v neposlední řadě i přehled svých úspěchů. 

Tyto tzv. achievementy získáte např. objevováním nových oblastí, zabíjením protivníků nebo i jen nadměrným umíráním. Něco podobného znají mnozí již z Lord of the Rings Online či služby Xbox Live, ale Mythic vše pojal megalomansky a nabízí achievementů doslova tisíce. Mnohdy je s nimi také spojen určitý titul, jímž se pak můžete před ostatními chlubit. Vedle vcelku standardních se přitom dají najít i některé opravdu vtipné (např. „Au, moje oko“, když za sebe kliknete 100x či „Sebestředný“, pokud to samé uděláte bez oblečení). Jejich hledání bude jistě pro mnoho hráčů nekonečným zdrojem zábavy.

  

 Vzhůru do boje 
Boj tu probíhá přibližně stejně jako v mnoha jiných MMORPG, kdy mačkáním kláves používáte potřebné skilly a to vám odčerpává akční body. Aby to však nebylo jen tak jednoduché, používá většina povolání ještě různé mechaniky navíc. Když k tomu přičtete ještě škálu volitelných taktických bonusů a speciální dovednosti, jež se aktivují po delší době v boji, vyjde vám z toho celkem solidní základ pro uplatnění různých strategií.

Monstra, jenž se na vás pohrnou, moc chytrosti nepobraly a jde jim víceméně jen o jedno – roztrhat vás na kusy a připravit vás o život. Bojovat budete převážně proti humanoidům, ale není to pravidlem. Smrt je tu vyřešená podobně jako v Age of Conan, tedy formou dočasného postihu k útoku a k životům, který se sčítá, zabijí-li vás v rychlém sledu podruhé či potřetí. Za peníze se však dá u léčitele odstranit, čímž autoři jasně vzkazují, že váš rychlý návrat do akce spíše podporují.


 Tisíce úkolů
Žádné MMORPG se neobejde bez spousty nejrůznějších úkolů a nejinak je tomu i tady. Najdete jich tu opravdu nepřeberné množství a drtivá většina z nich se dá plnit i sólo. Hodně jich je sice průměrných, ale některé se opravdu povedly, třeba když před knězem očerňujete zkorumpovaného vůdce města. Celkem rychle si zvyknete i na to, že většinu questů podobné úrovně najdete pohromadě, takže vás skoro nic nenutí se vracet zpět. Kolem 30. úrovně pak začnete narážet i na speciální instance pro více hráčů.

Vše připomíná jedno velké vojenské tažení, které vás neustále žene vpřed. Občas se ale přistihnete při tom, že vás čtení těch textů moc nebaví – ne proto, že by byly nezáživné, ale proto, že vás zdržují od všudypřítomné akce. Trochu k tomu přispívá i fakt, že na mapě zřetelně vidíte oblast, kam máte dojít. Alespoň, že situaci sem tam odlehčují náznaky cynismu a černého humoru. Časem však objevíte i mnohem zábavnější způsoby sbírání zkušeností, jimiž se Age of Reckoning odlišuje od ostatních her.

   

 Veřejné questy 
Fungují v zásadě obdobně jako ty normální, jen se na nich podílí všichni hráči v dané oblasti. Plnit je vlastně můžete začít hned, jak do ní vstoupíte. Většinou mají tři fáze, z nichž zpravidla pouze první zvládnete bez pomoci ostatních. Svým způsobem představují rychlý přístup k akci bez zbytečných průtahů, což jistě bude vyhovovat i příležitostným hráčům, kteří nemají moc času. Jednoduše z nich máte pocit hraní ve skupině, ale přitom v ní být vůbec nemusíte, což plno introvertů jistě uvítá. 

Odměnou jsou pak buď vaky s předměty losované přímo na místě nebo body vlivu, které se dají později vyměnit za užitečné předměty. Ve své postatě jde o jeden velký grind, ale šikovně zamaskovaný tak, že to nikomu nevadí. Vše je bohužel závislé na počtu lidí v konkrétní lokaci, a tak těžko říct, co se s těmito questy stane po pár měsících, když všichni dosáhnou maximálních úrovní. Momentálně je to ale velmi účinný nástroj k tomu, jak zajistit, aby se na mapách neustále něco dělo.

 Realm vs. Realm 
Představují-li veřejné questy určité oživení na poli PvE, je pak RvR revolucí na poli PvP. Pokud náhodou nevíte, o čem je řeč, jedná se o boj hráčů znepřátelených frakcí proti sobě. Na RvR serverech válka zuří doslova na každém kroku a i na těch standardních je oblastí určených výhradně pro bitvy hráčů také dost (tzv. válečné tábory). Cesty znepřátelených stran se různě proplétají, takže často dochází i k lokálním střetům. Obsazováním klíčových bodů na mapě navíc získáváte užitečné bonusy (např. slevu u obchodníků). RvR je jednoduše nedílná součást hry a jako takové je s ní provázáno už od samotného základu. 

   

Dobrou zprávou je, že se tu PvP neomezuje jen na poslední levely, jako třeba v konkurenčním World of Warcraftu, ale je přítomné hned od začátku, tudíž se můžete začít bavit hned. Hráči na vysokých úrovních vás přitom obtěžovat nebudou, neboť by se při přechodu do nižších zón proměnili v kuřata. Jednotlivé potyčky se zobrazují i na mapě, takže můžete kdykoliv klidně přispěchat svému druhovi na pomoc nebo se jen tak zapojit do již probíhající šarvátky. A nemusíte se bát, že byste přitom přišli zkrátka - zabíjením protihráčů totiž získáváte body věhlasu (renown), které fungují stejně, jako zkušenosti. Účastí v PvP si tak odemykáte přístup ke speciálnímu vybavení a pasivním dovednostem.

Později se menší bitvy změní v dobývání hradů a není pochyb, že vás čekají opravdu gigantické boje. Když k tomu ještě dodám, že máte možnost využívat nejrůznější beranidla, balisty, katapulty, děla, hrnce s olejem a další bojovou techniku a že vaším finálním cílem je podmanit si a vyrabovat soupeřovo hlavní město, k němuž vede cesta přes sérii několika zámků, máme před sebou aspiranta na jedno z nejlepších PvP vůbec. Problém by mohl nastat jedině ve chvíli, kdy jedna strana získá znatelnou převahu nad druhou. To se v současné době už víceméně i děje, neboť většina hráčů upřednostňuje Destrukci před Řádem, ale doufejme, že se tenhle poměr ještě časem srovná.

 Poutavé scénáře
Specifickým druhem RvR jsou instancovaná bojiště, kam se můžete kdykoliv po chvíli čekání nechat přenést. Každá dvojice soupeřících ras má tyto scénáře čtyři, na každých deset úrovní jeden, což dává dohromady celkem 12 slušně hratelných kousků. Jde sice pouze o různé variace boje o vlajku, bránění základny či hry na honěnou, ale vždy je do toho zakomponován nějaký zábavný prvek, který konkrétní arénu odlišuje. Jedna hra přitom trvá maximálně nějakých 15 minut, což je příjemně osvěžující, nezačne to nudit a na oddech je to jako dělané.

   

 Otevřené skupiny a guildy 
Ke komunikaci hráčů v otevřené krajině moc často nedochází a když už, tak jde většinou jen o pár rychlých poznámek ve víru boje. Přispívá k tomu i systém otevřených skupin, jenž vám umožní připojit se do nejbližší družiny i bez napsání jediné řádky. Trochu tím sice trpí sociální aspekt hry, ale spíše mám ten dojem, že to tak lidem i vyhovuje. Najít skupinu je tak mnohem jednoduší, a pokud hráč přece jen zatouží po kolektivu, připojí se k nějaké gildě. Teprve tam totiž začíná ta pravá sranda.

No řekněte, kdo by nechtěl mít vlastní hospodu ve městě, kalendář k plánování akcí, banku, unikátní pláště, ozdobné symboly či další věci? Zajímavé jsou bezesporu i taktické buffy a vlajky, které lze využít při dobývání nepřátelských pevností. Za klíčové však považuji to, že i gildy se mohou zlepšovat a v závislosti na oddanosti svých členů se postupně prokousávají až ke 40. úrovni. Hráči se tak mají vždycky na co upnout.

 Craftování a spol.
Protože nejen bojem živ je člověk, zamíchali autoři do hry i různá řemesla, byť jich je pomálu. Pro získávání surovin je tu řezník, zahradník, rozebírač magických předmětů a okrádač mrtvol a zpracovatelské směry jsou tu pak všehovšudy pouze dva - alchymie a výroba talismanů. Obojí přitom funguje jako taková menší minihra s přidáváním ingrediencí. Jednotlivá řemesla jsou mezi sebou alespoň propojena, takže třeba z vypěstovaných bylinek můžete následně uvařit i lektvar. Občas je to sice zdlouhavé, ale pokud danou věc nutně potřebujete, vyplatí se to. Jinak byste totiž byli odkázáni jen na to, co najdete nebo koupíte.

   

Získané předměty se tu naštěstí neopotřebovávají a nemusíte se tedy bát, že by se časem zničily. Pokud pro ně náhodou nemáte upotřebení, vždycky se jich můžete výhodně zbavit v aukci, která zde funguje na jedničku. Na svých cestách ale narazíte i spoustu dalších věcí, na něž jste zvyklí z ostatních MMO – rychlý poštovní systém, mounty jedinečné pro každou rasu, síť transportů mezi zónami, socketovatelné předměty, dekorační trofeje, barvy na oblečení a takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho, neboť různorodosti se tu meze nekladou. 

 Technické zpracování 
Z grafického zpracování nejspíš většina z vás na větvi nebude a velký podíl na tom mají hlavně textury s nízkým rozlišením. Vše je laděno do šediva, krajinu v dálce halí mlha a třeba takový antialiasing spolu s anisotropním filtrováním tu úplně chybí (dle slov autorů však pouze dočasně). Podobnost se starším World of Warcraft je patrná na první pohled, zastínit nelze ale ani fakt, že Warcraft (RTS) původně vznikl právě jako kopie Warhammeru. Ve výsledku mi zdejší svět přišel o hodně dospělejší, temnější a ve finále možná i působivější.

S GF8800GT a 2GB RAM mi vše jelo naprosto plynule a řekl bych, že ještě s pořádnou rezervou. Oficiální požadavky totiž uvádějí pouze 128MB grafickou kartu s pixel shadery 2.0 a 1GB RAM. I na tom je krásně vidět, že Mythic stojí o to, aby hru spustil každý a aby klient zvládal bitvy klidně i několika stovek hráčů najednou. Přesto ani majitelé high-end strojů nemusí smutnit, neboť grafika se má v budoucnu ještě zlepšit. 

   

Hudba je celkově nevýrazná a to i přesto, že ji nahrával Český filharmonický orchestr. Svému účelu ale ve většině případů poslouží. O to víc si pak budete všímat zvuků na pozadí, jelikož neustálé řinčení mečů a rozkazy velitelů bojovou atmosféru jen umocňují. Ostatní efekty ale musím spíš zařadit do škatulky nenadchnou-nevadí. Naopak velká pochvala náleží autorům za přehledné a plně upravitelné uživatelské rozhraní, na němž se již na první pohled odráží měsíce dlouhého testování. Nepotřebné ovládací prvky v něm jednoduše buď přesunete jinam, zmenšíte nebo smažete. V porovnání s těžkopádností UI v Age of Conan je to úplně jiné kafe.

 Téměř bez poskvrny 
Co se týče chyb, tak odladěnější MMO jsem při jeho spuštění, abych řekl pravdu, snad ještě neviděl. Uzavřená beta trvala téměř rok a na výsledném produktu je to opravdu znát. Pár věcí důkladnému ladění sice uniklo, jde ale spíše o bugy kosmetického rázu, jako je občasné poskočení nestvůr, příležitostné zasekávání za terén, špatný přechod z Alt-Tab či chybějící upozornění na novou poštu. Pokud mi klient občas spadl, bylo to maximálně jednou za den, většinou v souvislosti s velkým množstvím připojených hráčů. A těch je, zdá se, opravdu hodně.

Po startu hry byl celkový počet serverů rozšířen na neuvěřitelných 52, přičemž celých 22 z nich je anglických a i přesto se ve špičce stále dočkáte klidně i hodinové čekací fronty (přes 500 lidí). Chvíli sice převládal chaos kolem registrací, ale řešení přišlo téměř hned (viz tabulka). Stále sice chybí např. webový status serverů či oficiální fóra, ale je fakt, že firma GOA podporu každým dnem zlepšuje.

   
další obrázky v naší galerii 

 Závěr
Warhammer Online si razí svou vlastní cestou a už to není jen další kopie World of Warcraft. Ve finále mě napadá jen málo důvodů, proč byste ho neměli alespoň zkusit. Revoluce se sice nekoná, ale inovací žánru bychom tu našli hodně. Do válkou zmítané země se budete vracet s chutí, byť autoři nevytvořili svět v pravém slova smyslu, ale spíše tažení, které vás jím provede. Což je možná i zajímavější.

Nebylo samozřejmě v mých silách prozkoumat úplně všechno, neboť to je záležitost minimálně na několik měsíců. Vše, co jsem ale dosud viděl, na mě působí dojmem dobře odvedené práce. Časem bychom se měli dočkat i čtyř zbylých povolání a možná i měst, která to do finální verze hry nestihla. Udrží-li si Mythic takto vysoko nastavenou laťku i nadále, máme se ještě v budoucnu na co těšit!

Warhammer Online - vzkříšené MMORPG - RECENZE z roku 2006

11.03.2010 12:45

Warhammer Online - vzkříšené MMORPG

  Nadějné MMORPG s důrazem na PvP, jehož úspěch stojí a padá s počtem vyzrálých hráčů, kteří jsou ochotní válčit s rozumem. Zatímco při startu praskaly herní servery ve švech, hráčská základna klesá a virtuální svět Warhammeru zeje prázdnotou. Nezbývá tedy než doufat, že se vývojáři z Mythicu...