Everquest

 

Po zaslechnutí kouzelného slova Everquest nastaví statisíce hráčů po celém světě své rozpraskané žíly a budou očekávat silnou dávku utěšující drogy. Ostatně, když si jí do těla vpravují už přes pět let, je velmi těžké s tím najednou přestat, zvlášť když je začne vábit její vylepšená verze. Ano, máme na mysli Everquest II, který se na ostatní počiny elektronické zábavy dlouho usmíval z prvního místa amerického žebříčku prodejnosti PC her. Patrně nejočekávanější „západní“ MMORPG hra konečně zaútočila na prodejny a my jsme byli jedni z prvních nedočkavců, kteří sáhli do zahraničních regálů.

Většina skalních příznivců si totiž Everquest II v předstihu objednala ze zahraničních internetových obchodů, aby nepromeškala velkolepý úvod. Navíc nebylo od počátku zřejmé, jestli se vůbec dočká oficiální distribuce v Česku. Dobrou zprávou pro našince je, že se nyní v obchodech prodává EQ II od Playmana s českým manuálem a krabicí.

Od prvního dílu se mnohé změnilo, což poznáte hned, jakmile projdete instalací a desítkami minut patchování. Ačkoliv se dvojka odehrává ve stejném světě, za těch pět set let devastace, válek a hrátek bohů s osudy smrtelníků nezůstal kámen na kameni. Nebýt dvou přeživších bašt v podobě zkaženého Freeportu vedeného despotickým Lucanem D`Lere, namluveným známým hercem Christopherem Lee (Saruman z Pána prstenů) a dobráckého Quenosu, kterému vládne krásná Antonia Bayle, byla by destrukce Norrathu téměř dokonalá.
 

 

  
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

 Zrození hrdiny 
Vybírat můžete mezi šestnácti rasami a později až dvacetičtyřmi druhy povolání! Provázanost ras a povolání už není tak striktní jako i prvního dílu, a proto ve hře klidně potkáte třeba barbara clerica. Každá rasa má sice své zvláštní schopnosti a predispozice, ale minimálně zpočátku v tom příliš velké rozdíly nespatříte. Vzhled své postavičky si můžete upravit od šíře lícních kostí až po střih vlasů, podobně jako u SW: Galaxies. V tomto ohledu jde hra opravdu do detailů! Povolání se v úvodu dělí na čtyři základní typy – fighter, mage, priest a scout. Na desáté a dvacáté úrovni pak získáte možnost hlubší specializace a svého bojovníka dotáhnete kupříkladu na shadowknighta. Oproti minulému dílu představuje větvení povolání velice příjemnou změnu.

Po navolení avatara se objevíte na lodi představující tréninkovou kampaň. Zde vás autoři s pomocí NPC charakterů naučí základnímu ovládání a interakce s prostředím. Nečekaný útok draka a atmosféra bárky pohupující se ve vlnách jistě udělají dojem na nejednoho nováčka a to především svým vynikajícím grafickým zpracováním. Určitě vám také vyrazí dech hlasy NPC postav, které jsou skutečně nadabované. Při pohledu na rozsáhlost světa Everquestu II to zní sice neuvěřitelně, ale opravdu většina důležitých postav mluví a nejedná se přitom o žádný laciný garážový dabing!

 Ostrovní začátky a hardwarové požadavky
Z lodi se dostanete na malý ostrůvek pro začátečníky. Jde o uzavřené místo, kde se před vámi nebudou naparovat postavy vysokých úrovní, protože sem jednoduše nemají přístup. Naučíte se zde boji s hromadou protivníků, plnění úkolů a craftování. Do očí vás udeří vynikající grafické zpracování, kterému nemůže žádná jiná MMORPG konkurovat. Možná se budu rouhat, ale přišlo mi dokonce vizuálně atraktivnější nežli Half-Life 2 i Doom 3. Přirozeně ale engine neobsahuje fyzikální vychytávky Source enginu. Detaily prostředí, animace postav, efekty při potápění, provedení kouzel a nádherně zpracovaná voda vyrazí dech nejenom vám, ale i PC!

Hardwarové požadavky představují krvavou lázeň a pro vychutnání vysokých detailů budete muset sáhnout hluboko do peněženky. Hru jsem testoval na Athlonu 2600+, 1GB RAM, GeForce 4 4800 128MB a o plynulosti se nedalo ani při nejnižších detailech hovořit. Situaci by ale nepochybně vyřešila svižnější grafická karta (na stejném stroji s GeForce 6800GT to pak šlapalo bez problémů).

U dvou nejvyšších stupňů nastavení detailů si autoři dovolili utrousit poznámku, že nebude dobře fungovat na žádném ze současných počítačů! Mohu potvrdit, že při nastavení maximálních detailů hra běžela nádhernou rychlostí jednoho snímku za dvě až pět vteřin. Nicméně pro uklidnění atmosféry s nádechem skandálu, ale mohu dodat, že i na zmiňovaném stroji šel EQ II hrát. O maximální vychutnávce nádherné grafiky a plynulém průběhu větších raidů to ale určitě nebylo. 

 

 

  

V poslední den recenzování jsem upgradoval systém o grafickou kartu GeForce 6800GT a musím přiznat, že takový nárůst výkonu a zlepšení grafiky jsem opravdu nečekal. Neberte to jako neskrývanou reklamu na produkt NVIDIE, ale hlavně jako vysvětlení slabých screenshotů u recenze. Všechny jsem típal na nejnižší detaily, protože prakticky jinak dříve nebylo možné EQ II na GF4Ti hrát. Po nastavení detailů na průměrné a zvýšení rozlišení hra dostala zcela novou dimenzi. Například pustou zem pokryla tráva, která se navíc různě ohýbá a vlní, když po ní šlapete. Vlnobití u břehů a efekty při potápění rovněž doznali obrovských změn a to jsou pouze střípky. Pro vizuální srovnání doplníme recenzi (v průběhu víkendu) o stejné obrázky típané na různé detaily. Ovšem ani s touto kartou nebylo myslitelné hrát na dva nejvyšší stupně detailů, protože hra stále vykazovala rychlost cca jednoho snímku za několik vteřin.

 Úplně jiná hra! 
Nebýt historické návaznosti a několika málo detailů, na které v průběhu hraní narazíte, dalo by se říct, že je dvojka úplně jinou hrou. Ostatně i autoři tvrdí, že se nesnažili vytvořit jenom pokračování veleúspěšného Everquestu, ale zcela novou věc. Mohu jim dát zapravdu, že co se týče grafického designu, stylu hraní a především samotného pocitu ze hry, dvojka se jedničce příliš nepodobá. Hned po vydání dvojky se také objevilo celkem velké množství skalních evequestařů, kteří nový díl zapudili a rozhodli se pokračovat ve svém původním virtuálním životě. Nedá se také předpokládat, že by jedničku autoři znenadání uzavřeli, když jim stále vydělává poměrně slušné miliony.

V čem ale dvojka svého předchůdce bez problémů poráží jsou questy a jejich zpracování. Třeba je to pouze můj dojem, ale drtivá většina questů mi v jedničce přišla nudná, nepřehledná a nebýt lákavě odměny v závěru i dosti zbytečná! Nyní se bez plnění úkolů prostě neobejdete, protože se přímo týkají rozvoje vaší postavy. Chcete dosáhnout vyššího stupně specializace nebo se snad s přáteli podívat do tajného dungeonu za městem? V tom případě si bezpodmínečně musíte některý z přichystaných úkolů splnit.

 Stovky promyšlených questů 
Příjemné ovšem je, že některé úkoly lze vyřešit různými způsoby. Například klíč od Fallen Gate (dungeon kousek od Freeportu) získáte buďto právě splněním menšího questu nebo zabijete NPC postavu kousek od vchodu a klíč získáte rovnou! Musím také dodat, že jsou questy celkově o poznání zábavnější a přehlednější nežli tomu bylo u jedničky i SWG. Například zlodějské questy někdy obnáší vykrádání domů ve městě, kdy se musíte plížit ve stínech, aby vás náhodou nenačapali strážci. 

 

  

Přehlednost úkolu zajišťuje příjemné menu, ve kterém jasně vidíte, co která mise obnáší. Ono by to asi ani jinak nešlo, když máte v jednu chvíli rozdělaných například čtyřicet questů a nechcete ztrácet čas běháním po internetu či hledáním v poznámkách. Další sympatickou změnou je, že se musíte plnění zadaných úkolů přímo účastnit. Například u jedničky šla většina questů splnit pouhým získáním inkriminovaného předmětu a jeho předaní jisté osobě bez toho, aniž by vám úkol vůbec zadala. Zde si musíte ve většině případů hezky úkol splnit, bez naděje na výraznější „cheatování“.

 Zábavnější boje 
Mnoho lidí nadávalo na jednoduchost bojů v prvním díle, kdy mnohdy stačilo zahájit útok a pak už jenom pozorovat jak se věci vyvíjejí. Autoři si z toho vzali ponaučení a boje jsou nyní o poznání akčnější a vyžadují od hráče větší interakci. Každá postava je nyní vybavena celou řadu dovednosti, které může v boji uplatňovat. Kupříkladu zloděj má hned několik útoků vedených na záda protivníka. Může se schovat ve stínech a pak udeřit větší silou, provést standardní backstab nebo třeba „tichý“ útok. 

Každý druh útoku má přitom vlastní časovač, takže můžete provést všechny z nich (alespoň u zloděje tomu tak je) hned po sobě. Svým způsobem vás tak hra nutí k neustálému klikání na různé dovednosti, kterých je opravdu spousta a tříští tak monotónnost bitek.

 Příležitost pro hrdiny
Novinkou jsou takzvané „hrdinských příležitosti“, které představují jistou mutaci komb. Pokud aktivujete tuto funkci, objeví se kruh ukazující dovednosti, které je třeba provést v určité souslednosti. Podaří-li se vám tuto akci realizovat, dočkáte se příjemného překvapení. Například se zvýší rychlost vašich útoků, zvedne se vám síla nebo provedete skutečně masivní úder. Některé kombinace přitom vyžadují souhru celé skupiny a pokud někdo selže, tedy udělá jinou věc než by měl, celá akce skončí neúspěchem. Musím podotknout, že hrdinské příležitosti představují nejenom ještě intenzivnější interakci všech postav, ale především jsou velice důležité. Jejich správná realizace totiž mnohdy představuje rozdíl mezi vítězstvím a prohrou!

 

   

 Daň za smrt
Dalo by se říci, že se dvojka nese ve výraznější v týmovém duchu a sólování je spíše výjimečnou záležitostí. Nejenom, že je skupinové hraní zábavnější, ale ve většině případů vám přinese i více zkušeností. Na rozdíl od minulosti si ale nyní pečlivěji vybíráte členy týmu, protože chyba jednoho nese následky pro všechny. Zemře-li ve vaší skupině postava, všichni ostatní se podělí o její dluh na zkušenostech. Následně se vám část získaných zkušeností odčítá na úkor tohoto dluhu. 

Pokud vás to naštve a opustíte hru, druhý den je zpravidla dluh zapomenutý. V případě smrti má nebožtík dvě možnosti. Buďto počká až ho oživí kněz nebo se rozhodne pro okamžité přivedení zpět k životu a ocitne se na zvoleném ukládacím bodě. Přijde tím sice o více zkušeností, ale na místě smrti zanechá „duši“, která mu navrátí část ztracených zkušeností a atributů. 

Každá mimo městská zóna pojme maximálně sto hráčů a pokud je toto číslo překročeno, automaticky se založí nová. Při zónování si pak můžete zvolit, zdali se připojíte například do Commons1, 2 nebo 3. Nevýhodou tohoto systému je, že pokud jsou vaši přátelé v plné zóně, musíte chvilku počkat než ji někdo opustí. Plusem je fakt, že nedochází k ukrutnému přelidnění zón, které by jinak bylo nevyhnutelné. Kdo si vzpomene na tlačenice v lukrativních zónách starého Everquestu, jistě tuto novinku přivítá.

 Řemesla a jiná tvrdá dřina
Oproti minulosti doznalo craftování zcela zásadních změn a nyní (konečně!) tvoří plnohodnotnou a nutno podotknout také nezbytnou součást hry. Existuje celá řada kvalitních předmětů a dovedností, které bez použití řemeslníka prostě nezískáte. Craftování je nyní natolik zábavné, že spousta lidí tráví většinu herního času v dílnách. V úvodu sice každý začíná jako řemeslník všeuměl, ale později vás náročnost prací donutí k hlubší specializaci. Zkušení fachmani se pak čistě věnují například výrobě zbraní, zbrojí nebo svitků.

  

Rozvoj craftu je podobný jako u standardního povolání, tedy větvený. Suroviny pro výrobu se získávají nejenom různě po obchodech, ale také sběrem po celém světě. Ve většině zón se náhodně objevují hromady kamení, dřevěné klády či hnízda rozličných zvířat. Vytěžením tohoto zdroje získáte suroviny různých kvalit. Přirozeně, že v čím obtížnější zóně sbíráte, tím také nacházíte suroviny vyšších úrovní.

Samotné vyrábění předmětů je docela akční záležitostí. Po získání všech potřebných surovin a zvolení cílového předmětu sledujete průběh výroby. V závislosti na kvalitě surovin pak můžete vyrobit nejenom výjimečné věci, ale také zcela vyhořet. Čas od času se cosi nepovede a hra vám nahlásí, že došlo například k nepřesným kalkulacím. V ten moment můžete zareagovat kliknutím na příslušnou ikonu a vyvolat protiakci, která zvrátí nedobře se vyvíjející produkci ve váš prospěch (samozřejmě ne vždy). Nutno ještě podotknout, že jsou recepty k výrobě lepších předmětů docela vzácné a v tradičních obchodech je rozhodně nenaleznete.

 Konec masových výprav 
Přestože jasné rozdělení světa na dobro a zlo hru předurčuje pro PvP styl hraní, ničeho takového se v Everquestu II, alespoň prozatím, nedočkáte. Svět je navržený primárně pro boj hráči vs monstra. Za zmínku také stojí jiný přístup k řešení problémů. U minulého dílu totiž mnohdy stačilo zaplavit nepřátele obrovským počtem hráčům a udolat je přesilou. Ve dvojce jsou i ty největší výpravy limitované na čtyři skupiny po šesti hráčích. Případů, kdy se raidu účastní 100+ lidí zde nezažijete. Tento nový přístup nutí hráče k většímu přemýšlení a efektivnějšímu využívání potenciálu jednotlivých postav. Vzhledem k hardwarovým požadavkům je také nanejvíc pravděpodobné, že by ani váš počítač gigantické raidy neutáhl.

„Lehkou“ inspirací Final Fantasy XI přes kopírák zavání obydlí, která automaticky získáte po splnění úvodních questů. Abyste si nepřipadali jako úplní homelesáci a své statky nehromadili pouze v bance, můžete nyní investovat svůj čas a schopnosti do vlastního bytečku. Na úvod vám musí postačit zatuchlý pokojík v místním hostinci, ve kterém můžete za úplatu přebývat. Obrazy, dřevem obkládané stěny, zrcadla, nábytek a spoustou dalších serepetiček jistě mnozí hráči promění zasmrádlý pokojík v luxusní residenci. Někomu to sice může připadat jako zbytečnost, ale ostatně nikdo vás do vlastnění domku nutit nebude. Určitě se najde spousta nadšených hospodářů spokojeně trávicích hodiny a hodiny výrobou lepšího vybavení do svého bytečku. 

   

 Nadstandardní služby za poplatek
Provozování onlinových her typu Everquest II není žádná dobročinnost a autoři se snaží ze všech sil vytřískat z vložených financí co nejvíce. To jistě nikoho nepřekvapí, už vzhledem k šílenému rozpočtu, který byl za vývoj EQ II utracen. Měsíčně vás hraní přijde na patnáct dolarů, pokud se rozhodnete předplatit si hru na tři měsíce vyšpulíte čtyřicet dva dolarů, půlroční předplatné je za osmdesátosm dolarů a roční za stočtyřicetčtyři. Mile nízký kurz amerického dolaru v současné době však cenu hraní příjemně snižuje.

Pokud ovšem přesto spadáte do kategorie lidí, kteří nevědí kam dříve nacpat peníze nebo prostě za každou cenu potřebujete všechno, můžete si připlatit za nadstandardní služby. Nejedná se však o luxusní hraní na speciálním serveru s intenzivní podporou ze strany game masterů, ale rozšíření webových služeb. Za dolar si můžete nechat exportovat statistiky své postavičky, včetně vybavení na internet a kdykoliv si to pak prohlížet. Za další dolar získáte přístup do databáze všech dosud objevených kouzel, dovedností, artefaktů a podobně. Dolar stojí také 5MB prostoru na webu určeném pro ukládání obrázků. Poslední dolar pak můžete utratit za nadstandardní guildovní služby, s možností chatovat do hry přes stránky a podobně. Celý balík lze pořídit za úspornější tři dolary, přirozeně měsíčně.

 Češi a EverQuest II
Ačkoliv se u nás placené internetového hraní stále příliš nerozšířilo, potkáte ve hře nečekaně velké množství Čechů! Osobně jsem během čtrnácti dnů vcelku intenzivního hraní objevil hned tři české gildy, všechny na serveru Runnyeye. Největší česká gilda s téměř padesáti členy se jmenuje Mor do Kulí (gamemasteři naštěstí neumí ani slovíčko česky, takže jim můžete klidně sprostě zanadávat a pak tvrdit, že jste se ptali na cestu do města) a její příslušníky potkáte v blízkosti Freeportu. Pakliže nejste odborníky na cizí jazyky a chcete si užít hry s našinci, máte jistotu, že nebudete v Everquestu II sami.

 

   


 Dokonalost není doma
Žádná nová MMORPG hra se v počátcích neobejde bez chyb a Everquest II není v tomto ohledu výjimkou. Musím, ale přiznat, že se mi mnoho zásadních chyb objevit nepodařilo a je vidět, že tato hra prošla důkladným betatestingem. Sice vám někdy zmizí nepřátelé přímo před očima (v průběhu boje) nebo vystopujete příšeru, která je v jiné zóně, ale v zásadě nejde o nic fatálního. Jakmile se objeví nějaká nová chyba, autoři ji během krátké doby opraví. Patchování serverů netrvá jako u jedničky v průměru osm hodin, ale někdy je otázkou pouze několika minut. 

Za další nedostatek bychom mohli pokládat také o něco horší „hratelnost“, v porovnání s minulým dílem. Třeba je to pouze můj subjektivní pocit, ale přišlo mi, že jednička člověka intenzivněji vtáhla a bylo prakticky nemožné se od ní dotrhnout. Na druhou stranu je to možná dobře, protože bude méně rozvrácených rodin a smrtí u počítače.

 Co dodat? 
Dělat závěry v případe MMORPG je po čtrnácti dnech hraní vskutku odvážné a proto raději celou recenzi berte spíše jako podrobnější první dojmy. K důkladnému otestování podobného typu her je třeba alespoň dvou měsíců intenzivního hraní. Na první pohled je ale patrné, že za projektem stál tým zkušených vývojářů s takřka neomezeným rozpočtem. Vynikající technické zpracování, skvělé ozvučení a promyšlený systém už nyní přilákal statisíce hráčů z celého světa. Teprve čas ale ukáže jestli Everquest II přežije počáteční boom a bude se i za pět let stále intenzivně hrát. Hledáte-li v současné době zábavnou MMORPG a chcete se ponořit do neprobádaného světa nabízejícího kvalitní zábavu, určitě nešlápnete v případě EQ II vedle. Uvidíme se na serveru Runnyeye!